V r. 1935 získala firma J. Havlíček, mlýny a pila Hlučín od Rolnického akciového cukrovaru v Háji u Opavy jednak mlýn ve Smolkově, jednak mlýn v Háji Chabičově. Staly se rovněž vedlejšími závody uvedené firmy a tato změna byla zapsána do firemního rejstříku 24.12. 1935 pod zn.
Mlýny patřily od středověku k výnosným zdrojům obživy a jejich majitelé k privilegovaným a nejbohatším vrstvám obyvatelstva nejen na vesnicích, ale také ve městech. Zpravidla patřily majitelům panství, na kterých byly zbudovány, a mlynáři jim za provoz odváděli vysoké poplatky. Teprve po zrušení patrimoniální správy se mlynáři stávali jejich plnými vlastníky a z mlýnů tak podnikatelské firmy. Havlíčkovy mlýny byly v první polovině minulého století největší mlynářskou firmou na Opavsku vlastnící a provozující několik mlýnů současně. Pamětníkům se vryla do paměti jako veřejná obchodní společnost „Havlíčkovy mlýny Hlučiti, Havlíček a Hradský".
Mlýn ve Lhotě u Opavy
Uvedená firma měla původ i své první sídlo ve Lhotě u Opavy. Tato obec se v historických pramenech poprvé připomíná v r. 1413, ale ještě v r. 1606 byla nepatrnou osadou s 5 domy, která patřila ke statku Smolkovu. V době sepisování karolinského katastru, tedy v r. 1721, k tomuto statku hraběte Viléma Lichnovského z Voštic náležely dva vrchnostenské vodní mlýny o dvou složeních. Jeden z nich stával právě v katastru osady Lhoty při řece Opavě, druhý ve Smolkově. Po stránce majetkové a správní sdílely oba mlýny osudy statku Smolková jako do-minikální (panské) objekty. V r. 1803 koupil statek Smolkov od Lichnovských Josef Ant. hr. Mitrovský z Nemyšle a v r. 1837 se majitelem stal Rád německých rytířů. Změny v držbě statku se promítly i do i vlastnictví mlýnů. Mlýn ve Smolkově koupil v r. 1820 Jakub Melzer za 425 zl., kdežto mlýn ve Lhotě na základě svatební smlouvy z 20.1. 1822 vlastnil mlynářský mistr Franz Hrnčíř (Hienczirz) se svou ženou Mechtildou Annou, dcerou mlynáře Franze Wal-lera z Černého mlýna na raduňském panství. Sám byl synem Petra Hrnčíře, mlynáře z Třebovic. Zde nutno dodat, že mlynář Franz Hrnčíř měl sestru Terezii (1798-1855), provdanou v r. 1821 za hájeckého hostinského Jacoba Vaška (1793-1844), a byl tak strýcem profesora a novináře Antonína Vaška a prastrýcem básníka Petra Bezruče. Lhotecký mlynář vedle mlynářské živnosti provozoval zemědělské hospodářství na selské usedlosti č.p. 1 ve Lhotě, která ke mlýnu náležela. Lhotecký mlýn byl prastarý, připomíná se již k r. 1460 ve štítinském urbáři povinností čištění lhotské mlýnské strouhy. Pozemková kniha obce Lhota obsahuje záznamy o dalších vlastnických změnách, z nichž je patrné, že 19.6. 1872 koupili mlýn manželé Anton a Marie Halfarovi (prostřednictvím jejich provdané dcery Marie mlynařil ve Lhotě Petr Suchánek, syn kateřinského mlynáře Jana Suchánka), 2.4. 1890 manželé Franz a Marie Jurečkovi a 29.7. 1893 manželé Jan (*15.1. 1846) a Magdalena (*22.7. 1848) Havlíčkovi.