Starý mlynář Havlíček vyprávěl svým vnučkám pohádku o vodníku Slámovi, žijícím na Lhotském splavu.
„Jednoho léta bylo veliké sucho. Nepršelo, úroda byla bídná, lidé sklidili jen málo obilí a mlýn neměl co mlít. Mlynář měl velkou rodinu, kterou potřeboval uživit, zaměstnancům na výplaty chybělo, provoz mlýna nemohl platit, dluhy mu rostly, byl zoufalý. Šel tedy jednoho dne ke splavu a chtěl svůj život skokem do vody ukončit. Když k vodě došel, objevil se vodník Sláma. Ptá se : „ Co se děje mlynáři, že jsi tak smutný ?" a mlynář mu pověděl o svých problémech, o chuti skoncovat se životem. Vodník mlynáře vyslech, přemýšlel, pak skočil pod splav a za okamžik vyplaval s ošatkou plnou zlaťáků. „ Tady máš mlynáři půjčku „ pravil „až zase začneš ve mlýně mlít, vyděláš, peníze mi vrátíš." Sláma zmizel pod hladinou a mlynář ještě dlouho seděl na břehu řeky, němý údivem.
S půjčkou ve špatných dobách dobře hospodařil. Příští úroda se vydařila, mlýn vydělal a mlynář se jednoho večera vydal vrátit Slámovi půjčené peníze. Stál u splavu a volal: „ Slámo, Slámo ....Slámo, Slámo..." . Z řeky vykoukl cizí, neznámý vodník a křikl na mlynáře : „ Co tady řveš človeče ?" „Hledám vodníka Slámu, přišel jsem mu vráti půjčku. „ „Sláma tady už není. *Pleskavec ho zabil „ řekl zelený mužík a zmizel pod splavem. Mlynář dlouho hleděl do hučící vody. Tiše děkoval Slámovi za to, že mu zachránil život. Peníze si odnesl domů a schoval je na horší časy.
Přejeme Vám všem, abyste při problémech, které všední život přináší vždy našli svého Slámu. A kdybyste jej nenašli, přijďte si postěžovat tomu, který dneska sedí nad mlýnskou strouhou.