Kde se historie dotýká každodenního života a tradice ožívají
Mlýn vodníka Slámy vypráví příběh poctivosti
Od nejstarších písemných zmínek po současnost. Zjistěte, jaké pohnuté osudy provázely mlýn přes staletí, o vraždách i záchraně života vodníkem.
Zde ožívá prastará kultura a stoupá z popela historie, abyste si mohli užívat dnešek v dokonalém pohodlí a péči.
Vražda lhotského mlynáře
Aneb pravdivý příběh o zločinu a pokání
Největším mlýnem vodní síly v našem kraji jest mlýn Havlíčkův ve Lhotě. Mlýn tento držívala stará rodina Hrnčířů až do let 1870, kdy poslední potomek František prodal svůj mlýn Halfarovi. Prodavatel Hrnčíř si vymínil dosti značný výměnek. Přišla neúrodná léta. Hrnčíř byl neoblomný a po soudních sporech mlynář Halfar pojal strašnou myšlenku do sebe – Hrnčíře zavraždit.
V adventní tmavé noci na něj Halfar počkal a těžkým klackem jej na lhotské cestě ubil. Halfar byl sice zatčen, ale pro nedostatek přímých důkazů porotou osvobozen. Svědomí jej však doma tak užíralo, že přestal mluvit s lidmi, žil u mlýna jako poustevník, s bosou nohou trpěl odčinění v modlitbách. Přiznal se až na smrtelné posteli při kněžské zpovědi před všemi vesničany. Halfar přijal odpuštění a jeho rozdrásaná vniterná muka se rozplynula krátce nato pokojnou smrtí.
O vodníku Slámovi
Legenda nad mlýnskou vodou
Pohádka o vodníku, kterého viděl starý mlynář Havlíček o velikém suchu, kdy byl mlýn bez práce a on ze zoufalství chtěl u řeky skončit život... Z hlubiny vykoukl neznámý vodník: „Co se děje mlynáři, že jsi tak smutný?“ Mlynář se vyznal. Vodník se potopil a přivlekl koš plný zlaťáků se slovy: „Až zase začneš ve mlýně mlít, peníze mé vrátíš.“ Druhý rok přišla skvělá úroda. Havlíček vzal měšec zlata a křičel u splavu jméno vodníka Slámy. Vystoupil však úplně jiný zelenáč, jen smutně mlaskl a sdělil, že milosrdný vodník Sláma již byl zabit Pleskavcem. Zlato Havlíčkovi zůstalo. Děkoval za ušetřený život a od té chvíle vždy ve mlýně ctil ochránce u vody, zkrátka – Slámův mlýn se začal zelenat k dobru věcí a zůstává tu po generace.
O Janu Havlíčkovi
Velikán Lhoteckých vod
Jan Havlíček si v r. 1890 pronajal mlýn s rodinou a začal tak psát jeho nejúspěšnější, obchodně fenomenální část novověku zvanou "Havlíčkovy mlýny". Zaváděl inovace – např. elektrické osvětlení dříve, než jej měly okolní domy. Starosta, který zasloužil obci novou školu a železniční zastávku, je do dnešního dne příkladem venkovského podnikání na Opavsku, přičemž jeho stopu obdivují rodiny přijíždějící posvačit právě do jeho areálu.
Vize areálu dnes
Jsme přesvědčeni, že náš znovuzrozený ostrov i díky přírodě obklopené slepými rameny a poctivé pozeňské práci bude tím pravým místem k nabírání čerstvých sil, místem konaní romantických svateb, nebo stmelením poctivých pracovních celků v rámci našich akcí na mlýně. Na naší misi pracujeme každý den...
Milníky z naší cesty časem
1460
Nejstarší písemné zmínky o existenci lhoteckého mlýna ve štítinském urbáři se dochovaly v souvislosti s povinností čistit lhotskou strouhu.
1721
V karolinském katastru jsou při statku hraběte Viléma Lichnovského z Voštic zapsány dva vrchnostenské vodní mlýny o dvou složeních – jeden u osady Lhota, druhý ve Smolkově.
1822
Změny v držbě statku se promítají do vlastnictví mlýnů. Mlýn ve Lhotě na základě svatební smlouvy z 20. ledna 1822 vlastní mlynářský mistr Franz Hrnčíř (Hienczirz) se svou ženou Mechtildou Annou, dcerou mlynáře Franze Wallera z Černého mlýna na raduňském panství. Lhotecký mlýn vedle mlynářské živnosti provozuje i zemědělské hospodářství na selské usedlosti č.p. 1 ve Lhotě, která k mlýnu náleží.
kolem 1872
Mlýn kupují manželé Anton a Marie Halfarovi prostřednictvím jejich provdané dcery Marie mlynaří ve Lhotě Petr Suchánek, syn kateřinského mlynáře Jana Suchánka. <br>Vražda lhotského mlynáře, aneb pravdivý příběh o zločinu a pokání...
Po roce 1890
Přízemní roubenou budovu mlýna s doškovou střechou a pilu kupují manželé Franz a Marie Jurečkovi.
1890
Mlýn si pronajímá Jan a Magdalena Havlíčkovi. O čtyři roky později jej odkupují.
1906
Majitelé nechají doškový mlýn i s pilou zbourat a staví novou zděnou přízemní budovu.
1911
Obytná budova je zvýšena o další patro.
1913
Jan Havlíček nahrazuje mlýnské kolo turbínou a zřizuje elektrické osvětlení ve mlýně, v pěti chalupách, ve škole, v hospodě a na nádraží.
1914
V obchodním rejstříku je zapsána živnost J. Havlíček, umělý válcový mlýn, Lhota. V následujících letech vlastní a provozuje několik mlýnů a stává se tak největší mlynářskou firmou na Opavsku.
1934
Provoz mlýna se rozrůstá o silo a čistírnu obilí.
1935
Firma J. Havlíček, mlýny a pila Hlučín získává od Rolnického akciového cukrovaru v Háji u Opavy mlýn ve Smolkově a mlýn v Háji Chabičově.
1937
Podnik přebírá syn Ladislav Havlíček a zakládá se svým švagrem prokuristou Emanuelem Hradským veřejnou obchodní společnost Havlíčkovy mlýny Hlučín, Havlíček a Hradský.
1938 - 1945
Nacistická správa Hlučínska připojeného k Německé říši povoluje v Hlučíně vznik firmy Hultschiner Mühlenwerke Josef Scholz, Kommanditgesellschaft (K.G.) in Hultschin. Obchodník Josef Scholz si pronajímá Havlíčkovu a Hradského veřejnou obchodní společnost za roční nájemné ve výši 50 000 RM, název byl poněmčen na Havlíček Mühlen Hultschin, Havlíček a Hradský.
1945
Ihned po osvobození 30. dubna 1945 veřejná obchodní společnost Havlíčkovy mlýny obnovuje provoz mlynářské živnosti na svůj účet. Josef Scholz je odsunut do Německa a jeho společnost zaniká. Mlýn je opravován a rozšířen do dnešní podoby.
Poválečná léta
Mlýn je zestátněn, jeho správcem se stává podnik Československé mlýny, a je začleněn do Slezských mlýnů, n.p. Opava. Je proveden výmaz firmy Havlíčkovy mlýny z podnikového rejstříku, avšak společníci Havlíček a Hradský se proti tomuto rozhodnutí odvolají a vynutí si zrušení výmazu.
1955
Je proveden výmaz firmy Havlíčkovy mlýny z podnikového rejstříku, avšak společníci Havlíček a Hradský se proti tomuto rozhodnutí odvolají a vynutí si zrušení výmazu.
1986
17. dubna zachvacuje budovu mlýna požár, provoz je omezen, mlýn nadále slouží pouze jako míchárna krmiv.
Uvedení do úpadku
Po požáru je velká část mlýna v havarijním stavu a nepřístupná. Areál mlýna slouží jako skládka.
2007
Areál je odkoupen a začíná se s rekonstrukcí mlýna a úpravami okolních dlouhodobě zanedbávaných pozemků.
Začátky naší éry
Vzniká sdružení Mlýn u vodníka Slámy, které pořádá první společenské akce v areálu. Projekt „Vesnické muzeum u vodníka Slámy“ je finančně podpořen z programu LEADER – Místní akční skupiny Opavsko. V bývalé čistírně mlýna je ve dvou patrech otevřeno Muzeum mlynářství.
2027
Budeme slavit 20 let nové éry mlýna a připravujeme velkolepé oslavy. Sledujte nás!